Den čtrnáctý až patnáctý (27.-28.6.2003)

Den odjezdu :-( !!!!!!! Ráno jsme pohodově vstali, nasnídali jsme se, přerovnala jsem zbývající jídlo do jedné přepravky (měli jsme zásoby tak ještě na jeden týden…) Po sbalení jsme si zašli ještě naposledy zaplavat do moře, pak jsme si dali sprchu a jeli. Ještě jsme museli zaplatit kemp (paní nám špatně účtovala stan, tak jsme si to museli nenásilně ujasnit). Dárečky domů jsme nakoupili v Sartene v tom obchoďáku, kde jsme si koupili ty výtečné želatinové bonbónky (které se nám vlivem horka na pláži trochu rozpustili). Koupili jsme místní sýry a víno. Do Bastie jsme dojeli pohodovým způsobem (já chrněla, jak jinak). Cestou jsme dotankovali (Shell), byly sice menší jazykové problémy při platbě kartou ale vše dobře dopadlo… Našli jsme místo odjezdu trajektu a šli jsme si prohlídnou město a přístav. Zavítali jsme omylem i do uliček, které byly dost drsné. Úzké, nepříliš čisté, zavánějící násilím, vraždou a znásilněním. Tak jsme se vypařili bez následků. Nalodili jsme se a zaparkovali ve druhém podlaží lodi. Bylo mi moc, moc líto, že odjíždíme. Snad proto jsme po vyplutí uviděli hejno asi 10 delfínů, kteří skákali a dělali všechno proto abych neplakala. Bylo to krásné… Dali jsme si kafe v lodním baru a hráli scrabble. Mezi tím zapadlo sluníčko a do Livorna jsme dojeli už za tmy. Do přístavu nás dovedl lodivod. Loď musela couvat a my drželi palce mořským vlkům, aby se trefili k molu. Na cestu domů jsme se vydali okolo 23hod. Cesta byl dobrá (já jsme spala). Museli jsme tankovat na benzince s automatem (vloží se tam peníze a čerpadlo vyplivne odpovídající množství benzínu), ale pašák Arny to zvládl. Jeli jsme už známou cestou směr Firenze – Bologna (menší zakufrování – vyřešeno za cca 10min, lítala i hrubá a nejhrubší slova) – Benátky – Udine – Villach – Vídeň…. Taky jsem ráno na jednom z odpočívadel vařila těstoviny s omáčkou, to aby se řidič najedl a měl sílu mě odvézt domů. Dvakrát jsme si udělali spací přestávku po půl hodině. Do Mikulova jsme dojeli asi ve 13:30hod, zachytili se do Oskarovy sítě a obtelefonovávali příbuzné a známé jako že už jsme doma. V Brně jsme si dali pizzu, nakoupili jídlo a jeli domů.

Po dobu naší dovolené se v Kroměříži nic zásadního nestalo….

Asi týden po návratu vznikl nápad na další sportovně – odpočinkovou dovolenou na konec srpna : Julské Alpy + Jadran Podrobnosti budou zveřejněny ( pokud to přežijeme)…