Den třetí ( 16.6.2003)
Mobil nás vzbudil v 7:20h. Pohledem
z okna jsme zjistili, že mořští vlci už taky vstali. Po příjemné,
nepříjemné, velice dusné noci (ráno bylo pro mě vysvobození) jsem se šla
vysprchovat. Arny spal dobře, protože jak se ukázalo, spal pod ventilátorem
klimatizace….. I tak šel do sprchy taky. Dobili jsme si baterii do foťáku – po
večerním focení přístavu to potřebovala. Na lodi byl po vyplutí klid a pohoda,
mořští vlci chodili po palubě a šéf mořských vlků řídil. Tejkli (to take st.)
jsme si dvě lehátka a vegetili jsme. Dali jsme si kávu v lodním baru – 2 €
a cesta ubíhala. Pak jsme v dálce uviděli zemi a mořští vlci zneklidněli. 
Příjezd do Bastie byl opravdu ve 12h. Vyjeli jsme
z lodi a vítalo nás město plné aut a kruhových objezdů. Na jednom
z nich jsme si (díky mé sqělé orientaci a pohotovosti) vyzkoušeli
přednosti tohoto zařízení (v jedné části byla docela obstojná zácpa….) Pak
už jsme frčeli (max. 30km/h) do kopce směr St-Florent (asi 23km). Cestou jsme
se zastavili na jednom z odpočívadel a tam nás po vystoupení z auta
překvapila nádherná vůně, která se nedá s ničím srovnat. Mám napsat, že
tam byl i nádherný rozhled, ale ta vůně byla daleko lepší. V jedné
z vesnic jsme načapali kvetoucí opuncii, tak se fotila…. St-Florent je malý
přístav, projeli jsme náměstím (cesta vede zahrádkami přilehlých restaurací) a
kruháčem (jak jinak). Ukotvili jsme se s posledním kempu („Aqua dolce“).
Stan jsme umístili do stínu, stavění se obešlo bez problémů… Po kávě jsme se
šli omočit do moře. Zjištění: voda je STÁLE slaná, mokrá a teplá a místy zde
plavou odpadky. Po asi 15 minutách se zatáhlo a nad horami se stahovala mračna
- bouřková. Taky nad plážičkou se zatáhlo a spadlo pár kapek, tak jsme to
zabalili a šli do města. Cestou se zcela vyjasnilo… Prošmejdili jsme 
Citadelu (focení ještěrek), pozorovali jsme dědky u
petangue. Arny fotil děti (teda šmíroval). Jsou opravdu všude stejné (hlava, 2
ruce, 2 nohy…) Pak jsme se vrátili se zjištěním, že jsme vybrali nejlépe
uložený kemp. Po lehké večeři špagety + kečup + sýr jsme šli hledat cestu na
zítřejší výlet. A našli !!! Šli jsme po ní asi 1,5km a viděli St. Florent za
tmy. Moc hezké a působivé. Pořád to nádherně vonělo. Ještě toho dost kvetlo.
Další důležitý poznatek: nebrat nic z opuncií do ruky, má malé trny a dost
špatně se vytahují z rukou….. Večer 27°C, komáři mají hlad, tak jsme se
šli schovat do stanu. A spát.
Ale s myšátkem to není tak jednoduché. Nachystána
byla 2 nafukovací lehátka, ale… Prý se na něm špatně leží. Tak jsem podala
jedno plážové, molitanové lehátko. Lehla jsem si, ale… Jedno je málo. Tak jsem
podala druhé. Na otázku „ Jak se ti leží teď ?“ mi bylo řečeno „ No, já nevím…“
Odmítla jsem znovu vstát, tak jsem usnuli.
Chrrrrrr.